Menu
Obec Dolní Lhota
Dolní
Lhota

Myslivecké sdružení

Myslivecký spolek Dolní Horní Lhota hospodaří na 1 227,38 ha, z této výměry tvoří

  • 490,27 zemědělské půdy
  • 694,27 zemědělské půdy
  • 35,13 ostatní plocha
  • 7,00 vodní plocha

Honitba se rozkládá v nadmořské výšce 280 – 623 m. Myslivecký sdružení vniklo v roce 1966  sloučením honiteb Horní a Dolní Lhoty. Takto fungovalo do roku 1978, kdy bylo přiřazeno k MS Sehradice Olšava spolu se Sehradicemi a Slopným.  Po rozpadu tohoto velkého sdružení v roce 1992 se znovu osamostatnilo a později se přejmenovalo na Myslivecký spolek Dolní – Horní Lhota.

V současné době má 18 členů, 2 hosty a 1 adepta

SLOŽENÍ VÝBORU

Předseda Odehnal Václav

Místopředseda Latinák Petr

  • Myslivecký hospodář Vojtěšek Antonín
  • Finanční hospodář Uher Miloslav
  • Jednatel Maňas František

Dozorčí komise                      

Předseda Žáček Stanislav

Členové

  • Juřík David
  • Vojtěšek Jindřich ml.

Další členové spolku jsou: Polášek Miroslav, Pavelka Jan, Zámečník Karel,  Martinec Josef, Martinec Ondřej, Kovář Miloslav, Valášek Jiří, Bc. Tesař Petr, Vojtěšek Jindřich st., ing. Andrýsek Petr, hosté: Ronza Lubomír a Kocurek Pavel a současným adeptem je Zelenka Libor. V posledních letech se do našich řad zapojilo několik mladých myslivcú a v případě zájmu rádi uvítáme další. Z MS na vlastní žádost odešli: Urubek Roman, Brunik Daniel ml. a Kučera František z Dolní Lhoty a  Šenovský Josef st. a Mottl Zdeněk z Horní Lhoty. Je nutné zde vzpomenout i myslivce, kteří zemřeli, a to jsou Váňa Josef, Machů Jiří,  Šenovský Alois st. (hajný), Šenovský Alois ml., Šenovský Stanislav (bývalý myslivecký hospodář),  Šenovský Václav, Matulík Oldřich (zakládající člen a první myslivecký hospodář), Matulík František, Zábojník Josef a Sanytrák Josef z Horní Lhoty, Brunik Daniel st., Maňas Josef (bývalý předseda), Žáček Miroslav, Máčalík Hynek, Strnad Josef, Vodička Josef z Dolní Lhoty, Vítek František z Pozlovic a Hetmer Miroslav z Luhačovic.

Hlavním posláním MS je zachování a ochrana přírody, která je propojena s činností na úseku chovu a ochrany zvěře. V souvislosti s ochranou a pomocí zachování zvěře naše MS vybudovalo 42 krmných zařízení pro spárkatou zvěr, 12 zásypu pro bažanty a kachny, 40 slanisk  a 8 napajedel,  zakládá a obhospodařuje myslivecká políčka a každoročně zajišťuje pro přikrmování 25 q ječmene pro srnčí zvěř, dále pro spárkatou zvěř 20 q kukuřice, 50 q cukrové řepy, 2 q kusové soli, z vlastních zdrojů členů několik q jablek, 30 q sena, pro bažantí zvěř pšenici a obilný odpad  z družstva. Toto krmivo naši členové musí mnohdy za nelehkých podmínek a za každého počasí dopravit do krmných zařízení.

V rámci možného střetu zvěře s projíždějícími vozidly jsou nainstalovány cca 3 km pachových ohradníků, které je nutno minimálně čtyřikrát ročně stříkat pěnou, která zvěř odpuzuje.

Mimo tuto hlavní činnost MS zajišťuje každoročně s OÚ Dolní Lhota KOŠT SLIVOVICE A ZVĚŘINOVÉ HODY a v součinnosti s Mládeží Dolní Lhota organizuje zábavně vzdělávací soutěž, zaměřenou na přírodu, aby děti získaly přehled o fauně i flóře v našem regionu.

V minulosti se MS podařilo získat starou ubytovnu pro dělníky, pracující na silnici, kterou si členové  svépomocí opravili, v devadesátých letech probíhala rozsáhlá rekonstrukce a v roce 1997 byla chata slavnostně otevřena. Mimo chatu vlastní MS traktor, který slouží především k rozvozu krmiva a v letošním roce bylo zakoupeno chladicí zařízení pro zachování kvality zvěřiny. V současné době je uvažováno o zřízení malé registrované bourárny na přímý prodej zvěřiny veřejnosti.

V naší honitbě se vyskytují tyto druhy zvěře

Dominantní ze zvěře spárkaté je zvěř srnčí, v průměru se loví kolem 30 ks ročně, na silnicích uhyne každým rokem 10 – 15 ks, k tomu je nutné připočítat ztrátu při senosečích, která čítá 7 – 10 ks srnčat, takže se dostáváme k počtu cca 50 ks ročně. Přirozené úhyny se evidují, ale nezapočítávají.

Na druhém místě je zvěř černá, kde průměrný počet lovu za posledních pět let je 18 ks. S ohledem na přemnožení tohoto druhu zvěře a následným škodám na lesních i zemědělských porostech, pořádá MS natláčky (1x ročně společně s MS Provodov). Za poslední myslivecký rok bylo uloveno 44 ks černé zvěře, z tohoto počtu bylo asi polovina ulovena na natláčkách.

Další normovanou spárkatou zvěří je zvěř mufloní, zde roční lov činí 5 ks.

Zvěř jelení a dančí se v naší honitbě vyskytuje, není normována, a proto se loví příležitostně na zvláštní povolení.

Ze zvěře dravé srstnaté (predátoři) se na prvním místě vyskytuje liška obecná, dále to je kuna skalní, kuna lesní, jezevec lesní, lasice kolčava, lasice hranostaj, potom je to veverka obecná, ježek východní a tchoř tmavý. V posledních letech byl zaznamenám i výskyt vydry říční a bobra evropského (byl sražen v katastru Horní Lhota u rezervoáru), na vodních tocích se objevuje ondatra pižmová.

Náhodně se do naší honitby zatoulá a přejde medvěd hnědý a rys ostrovid.

Zvěř drobná pernatá je normována pouze u zvěře bažantí, roční průměrný lov činí 10 – 15 ks bažantích kohoutů.

Ze zvěře drobné srstnaté je pouze zajíc polní, průměrný roční lov je 10 – 20 ks zajíců.

Výskyt pernatých dravců je následující: káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný, poštolka, včelojed lesní, krkavec, sojka obecná, výjimečně straka obecná a vrána šedivka. Noční pernatí dravci (sovy): výr velký, puštík obecný, kalous ušatý, sýc rousný a sýček obecný.

Z vrubozubých je v naší honitbě především kachna divoká, z měkkozubých holub hřivnáč, holub doupňák, hrdlička zahradní a hrdlička divoká. Z bahňáků je to sluka lesní,  chřástal močální, dále můžeme spatřit čápa bílého, čápa černého a volavku popelavou. V polích můžeme slyšet (méně už spatřit) křepelku polní. V posledních letech vymizela koroptev polní, která se dříve hojně vyskytovala. Chceme ale v příštích letech vytvořit podmínky pro její návrat do přírody vypuštěním několika párů za podpory dotace na financování nákupu tohoto ohroženého druhu. Zde se jedná o dlouhodobý projekt.

Nakonec se obracíme na všechny návštěvníky a milovníky přírody, aby se chovali tak, jak si to naše krásná příroda zaslouží. Aby nepouštěli své zvířecí miláčky (psy a kočky) volně pobíhat, aby zvěř nebyla zbytečně stresována, případně i usmrcována (což se několikrát stalo). Dále je nutné si uvědomit, že motorky a čtyřkolky k projížďkám rozhodně do přírody nepatří.

Věříme, že s ohledem na ochranu přírody i zvěře, která není jenom pro nás, ale chceme ji zachovat i pro další generace, situaci pochopíte a přispějete i svou ohleduplností a odpovědností.

Fotogalerie zde.


nahoru